O nás

Historie

Naše zdravotnické zařízení se zakládá na dvou základních kamenech – historických obvodech. Tím prvním je někdejší obvod č. 2 MUDr. Jana VAŇKA staršího, zakladatele naší prvotní ordinace. Ta byla jakožto první nestátní zdravotnické zařízení založena v roce 1993 a sídlila prvně na poliklinice místní nemocnice. Roku 2006 byla přestěhována do budovy naproti vlakovému nádraží. Rostoucí zájem o naše služby a zejména promoce MUDr. Jana VAŇKA ml. v roce 2011 vedly k nutnosti hledat nové, větší prostory. Na naši rodinu ale doléhalo rovněž břímě vedení místní historické továrny – sladovny. Jediným východiskem, jak bylo možno lépe skloubit dvě zcela odlišná povolání, bylo usadit se v samotném areálu této sladovny. A tak již v roce 2012 byl položen základní kámen nové, našim potřebám na míru postavené budovy na ulici Požárníků, na někdejší skládce uhlí sladovny.

Významným mezníkem pak bylo náhlé úmrtí kolegyně, praktické lékařky MUDr. Věry Šindelové v roce 2015. O její pacienty se slíbil postarat MUDr. Jan VANĚK ml., a tak velká většina jejích pacientů skutečně přešla pod naše křídla. Paní doktorka začínala jakožto závodní lékařka státních statků a s otevřením její ordinace jí tehdy pomohl Jan VANĚK, významný vedoucí pracovník v potravinářství, později majitel sladovny, ale také otec a dědeček současných lékařů. Kruh se tím pozoruhodně uzavřel.

Když pak do rodiny přišla MUDr. Eva VAŇKOVÁ, bylo jasné, že na počtu tří lékařů není možno setrvat, protože množství pacientů, o které se staráme, nelze zvládnout ani krátkodobě jedním zbylým lékařem, když manželský pár lékařů není přítomen. MUDr. Jan VANĚK st. je od počátků novodobého systému vzdělávání v našem oboru také jedním ze školitelů. Naše ordinace tak odchovala již několik mladých lékařů k jejich atestaci v oboru. Čím dál víc bylo jasné, že bude potřeba cílit ne na 3, ale na 4 plnohodnotné lékaře. Jen tak může být zajištěno, že se lékaři během dovolených či vzdělávacích akcích náležitě prostřídají tak, aby tím chod ordinace neutrpěl. Bylo rozhodnuto o finálním modelu, finální vizi funkčního celku. Využil se poslední zbývající prostor areálu sladovny a v roce 2019 byla zahájena přístavba ordinační budovy. Očekáváme, že jakmile bude stavba hotová, nabídne naše sdružené zdravotnické zařízení zcela ideální podmínky jak Vám – pacientům, tak našemu personálu. A to tak, aby ani personál časem nepodlehl syndromu vyhoření a mohl o Vás pečovat stále se stejným úsilím a zájmem. Do budoucna bude čím dál více důležité, aby měl zdravotnický personál více možností odpočinku, jelikož práce je čím dál náročnější a přibývá i kompetencí primární medicíny. Jde o medicínský obor, který se prakticky nejrychleji mění a inovuje, protože ve světě čím dál více specializovaných oborů medicíny bude víc a víc potřeba mít kvalifikovaného průvodce. Neomezujeme se ale pouze na personál z naší rodiny, rádi mezi sebou uvidíme jakéhokoliv jiného lékaře, kterému se líbí tato naše myšlena, tento náš koncept a vize PRIMÁRNÍ PÉČE.

Osobní přístup versus soukromí

Považujeme za správné vždy pacientovi říct, jak bychom se na jeho místě zachovali my sami. Tedy nejen ukázat, kudy se lze v diagnostice a léčbě dál ubírat, ale vždy i ukázat na plusy a mínusy daného postupu. Rozhodnout se ale musí pacient vždy sám. Velká většina si ale nechá poradit právě díky tomu, že nám důvěřuje. A to nás moc těší. Respektujeme plně pacientovo právo na soukromí, jeho zdravotní potíže tedy za žádných okolností nesdělujeme ani dalším členům jeho rodiny, pokud si to výslovně nepřeje. Soukromí je vedle zdraví jednou ze základních životních hodnot.

Soukromí ale potřebujeme i my lékaři. Věřte, že každá ordinační hodina, den co den, je velkým náporem na naši psychiku. Vždyť nám sdělujete tolik svých potíží a jiného trápení, že i jen toto vyslechnout rozhodně nezvládne každý. Máme-li tedy i my zůstat ve formě, potřebujeme stejně tak, aby pacienti respektovali soukromí naše. Skončením ordinační doby práce praktického lékaře ani zdaleka nekončí, to je jedním z velkých omylů pacientů. Práce je velká spousta i v době, kdy se za zavřou dveře za posledním pacientem. Proto to málo volného času, co nám zbývá, chceme a potřebujeme využít účelně k odpočinku, zejména mysli. Lékaři, kteří v dobré víře poskytují pacientům svoje soukromá mobilní čísla či e-maily, si to zatím asi mohou dovolit. My už s naším množstvím pacientů a záběrem péče, kterou poskytujeme, nikoliv. Jsme přesvědčeni, že i tito lékaři tohoto přístupu budou za nějaký čas litovat, až narazí na únosnou mez této práce. Nikdy nekončící práce lékaře je ideálním předpokladem k podlehnutí syndromu vyhoření. Není pak divu, že o mnoha zejména starších lékařích pacienti říkají, že jsou protivní, povýšení, nelidští. My ale vyhořet nechceme, rizika své práce si plně uvědomujeme. A tak zcela vědomě říkáme, co neumíme nabídnout a vlastně ani nabídnout nechceme. Nebudeme Vám nabízet e-mailovou korespondenci, když víme, že bychom Vám na ni nestíhali odpovídat. Nenabízíme své osobní mobily, protože po práci si s pacienty telefonovat prostě nezvládáme.

Za svůj přátelský přístup k pacientům ale pykáme tím, že se nás pacienti stále víc snaží úkolovat i neoficiálními cestami (mobil, mail a jiné komunikační platformy) a hlavně mimo ordinační dobu. Asi si myslí, že když si večer vzpomenou, že jim dochází léky, že lékař sedí 24 hodin denně u počítače a je připraven jim je okamžitě předepsat. Že asi lékař chodí i mimo ordinaci s počítačem a poskytuje služby 24/7. na rovinu ale říkáme, že aspoň u nás to takto není a nebude. Své práci věnujeme daleko více času, než bychom měli a chtěli a hledáme východiska, jak se z toho nezbláznit. Proč by se měl lékař cítit provinile, že svému známému neposlal recept jen proto, že mu tento známý volal v neděli v době, když lékař obědval, a že na to pak zapomněl? Otevře někdo lékaři obchod po zavírací době jen proto, že si lékař nevzpomněl na nákup včas? Neotevře. Proč by tedy lékař měl být služebníkem on-line a 24 hodin denně? V medicíně nejen té naší primární platí, že NESTANDARDNÍ POSTUPY MAJÍ ZA NÁSLEDEK NESTANDARDNÍ VÝSLEDKY. A toto platí hlavně v tom negativním významu. Prosíme tedy všechny pacienty, tedy i ty, kteří se sami cítí být „důležitější“ než jiní, aby nás kontaktovali standardními cestami a ve standardní dobu, a aby věřili standardním postupům. Snaha o opak v naprosté většině těmto pacientům spíše uškodí a dosáhnou tak paradoxně na horší péči, než kdyby se trpělivě zařadili mezi „standardní“ pacienty. Není to fráze, je to za roky ověřená realita. A věřte, že Bruntál je malé město a že se opravdu dobře známe s velkým množstvím z Vás…

V poslední době se více mluví o DISTANČNÍ MEDICÍNĚ, tedy poskytování zdravotních služeb i bez fyzické návštěvy ordinace. Zejména první měsíce COVIDu měla spousta pacientů až hrůzu lékaře fyzicky navštívit, v obavách o své zdraví. Některé záležitosti na dálku řešit lze, v naprosté většině ale ne. Proto naše ordinace není zastáncem dalšího rozšiřování telemedicíny či distanční medicíny. Opravdu nechceme koukat lidem do krku přes webkameru. To, že to technika již dnes umožňuje, je úžasné. Své místo to ale má hlavně v armádě, kde dnes již běžně lékař operuje na dálku přes internet z bezpečí nemocnice skrze robota kousek od válečné fronty. My si ale važme míru a vůbec možnosti, že když má pacient pocit, že lékaře potřebuje, tak že má možnost být ještě téhož dne fyzicky vyšetřen. Aby byl ale tento systém udržitelný, musí pacient respektovat ordinační dobu jednotlivých lékařů. Pokud má potíže večer, je třeba se obrátit na pohotovost či záchrannou službu. Nejlépe ale samozřejmě vyčkat do dalšího dne, pokud stav není akutní. Buďme rádi, že systém v České republice takto funguje. Síť a dostupnost zdravotnické záchranné služby máme jednu z nejlepších na světe!